Jak jsme se učili čarovat

Ten, kdo si myslí, že nelze čarovat, je na velkém omylu. O tom nás přesvědčily dvě čarodějnice, které nás pozvaly na čarodějnický seminář do knihovny. Byli jsme plni očekávání. Podmínkou účasti byla čarodějnická maska nebo alespoň čarodějnické odhodlání. 30. dubna odpoledne to vypuklo. Oddělení,, Ježečků “ společně s oddělením,, Medvídků “ se vydala na čarodějnickou výpravu do knihovny. V den, kdy čarodějnice slaví svůj svátek. V tento den platí, že mají nadpřirozené síly větší moc než jindy.

Moc jsme se těšili. V knihovně na nás čekaly dvě čarodějnice. Čarodějnice 300 let staré, tudíž zkušené. Bludimíra a Kazimíra. Hned v úvodu jsme se dobře bavili. A tak to pokračovalo celé odpoledne.

Vtipné historky z jejich dlouhého života, tělovýchovná chvilka, diskotéka spojená s podlézáním laťky, skládání čarodějnických hádanek, poznávání bylin a zvířat, které jsou při výrobě lektvarů důležité, čarodějnické rekvizity, osvěžující občerstvení a hlavně čarování nás seminářem provázely. Nejtěžším úkolem bylo vymyslet lektvar. Dát mu název a hlavně využití. Všechno se povedlo. Čas nám příjemně utekl a nastala chvíle loučení. Slíbili jsme si, že nebude trvat rok, než se zase setkáme. Vtipnými čarodějnicemi nebyl totiž nikdo jiný než naše známé z knihovny – paní Alena Vizurová a paní Monika Birtusová.

Oběma dámám bychom touto cestou chtěli poděkovat za velmi zábavné odpoledne. Užili jsme si to a už nyní se těšíme na další setkání.