Mezinárodní den čokolády

Snad neexistuje dítě, které by nemělo rádo čokoládu. A nejen děti, ale i dospělí si rádi zamlsají. Dnes se většina cukrovinek bez čokolády neobejde. A co takhle ranní kakao? Všichni milujeme, že? Určitě ta naše drobotina doma.

 

Od roku 2000 je den 13. září stanoven jako Mezinárodní den čokolády. Původní obyvatelé Jižní Ameriky, Mayové, využívali kakaovník už před dvěma tisíci lety. Semena rostliny rozemleli na prášek a připravili z něj hořký nápoj, kterému přezdívali „elixír zdraví“. Aztékové vůbec nepřislazovali, naopak do ní přimíchávali kukuřici a koření (chilli, vanilku, černý pepř nebo kůru magnolie). Cukrem začali sladit až v 16. století Španělé.

A jak se taková čokoláda dělá? Plody kakaovníku – kakaové boby – se sklízí, pak fermentují (kvasí), suší, praží, drtí, melou, a nakonec lisováním rozdělí na kakaovou hmotu a kakaové máslo. Sušením kakaové hmoty vzniká kakao. V různém poměru se pak smíchá kakaová hmota a kakaové máslo, cukr, vanilka a další ingredience a následně se dlouho míchá a temperuje na správnou teplotu. Pak se již odlévá do forem a čokoláda je na světě.

 

Ve školní družině jsme si tak o čokoládě povídali, o její historii, jak se vyrábí a z čeho a jaké mlsky z čokolády máme rádi. Děti se nejen něco nového dozvěděly o čokoládě, ale i ochutnaly pražené kakaové boby.