Den sportu v VI. B

Je 30. 1. 2020, den před pololetními prázdninami… A nás čekají dvě velké události. Tou první je Den sportu, kdy sebereme všechny své síly a vystoupíme na nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku – Praděd, tou druhou – pro nás významnější – je rozdání našeho prvního vysvědčení na 2. stupni. Na obě se už moc těšíme od čtvrtečního rána. Co bylo napsáno v instrukcích? Outdoorové oblečení, velkou svačinu a dobrou náladu? Všechno máme, můžeme vyrazit! Naše obavy, proč nás tak maminky vyzbrojily teplým oblečením, se rozplynuly ihned po příjezdu na Ovčárnu.

 

Metr sněhu, teplota pod nulou, viditelnost skoro žádná, vítr, sněžení… Nic horšího nás už v tu chvíli nemůže potkat 😊! Jsme horalové, vyrážíme směr vysílač, nic nás nemůže odradit. Cestou se koulujeme, válíme ve sněhu andělíčky, popíjíme čajíček. Za hodinu jsme na věži, celí bílí s červenými tvářemi. Je to úžasný pocit. Vyjít v azuru, jen tak v keckách, to umí každý, ale překonat neuvěřitelné nálady paní Zimy, málokdo. Po hodině odpočinku vyrážíme směr Ovčárna – točna, jenže, kde je naše třídní a dva spolužáci? Vzadu, to je jasné! Autobus nečeká, šneci přicházejí 😊.

 

I když byli třídní povzbuzováni, nestihli to. Nevadí. Jeden za všechny, všichni za jednoho! Domů vyrážíme o hodinu později. Smějeme se my, rodiče, paní učitelky. „To je opravdové dobrodružství,“ říkáme si… Po příjezdu do školy se těšíme na teplý oběd, který nám hodné paní kuchařky nechaly, na vytoužené VYSVĚDČENÍ, které si po napínavém dni odnášíme s radostí domů. Den sportu byl prostě SUPER!

Postřehy žáků:

„Největší zážitky – koulování, odjezd autobusu, lezení po zasněžených schodech, výšlap na Praděd.“ (Josef Jurečka)

„Líbila se mi cesta z věže, hromada sněhu a sranda. Pořád jsme se smáli.“ (Hana Hrušková)

„Přijeli jsme na Ovčárnu, když jsme vyšli ze dveří autobusu, byla ZIMA – ta opravdická. U zastávky byly hromady sněhu, na kterých jsme se všichni klouzali.“ (Ela Kostrůnková)

„Nejvíc se mi líbil výstup na vrchol. Na věži jsem si dal teplý čaj, který mě zahřál. Počasí bylo dobré,       1 m sněhu. Protože nám ujel kvůli opozdilcům autobus, stavili jsme se v Karlově Studánce, kde jsem koupil pro babičky a dědy suvenýry. Poté jsme jeli do školy, rozdali vysvědčení, naobědvali se a šli domů. Moc se mi ten den líbil.“ (Adam Šidlík)

„Největší zážitek byl ten, když jsme se brodili sněhem, nazpět nás zastihla sněhová „bouře“, měli jsme bílé vlasy a obočí. Jezdili jsme na pytlích, bylo to super! Ve škole nás čekal teplý oběd, vůbec mi nevadilo, že nám ujel autobus. Zážitky budou pro mě nezapomenutelné.“ (Ela Přikrylová)

Moje třído… Byli jste všichni skvělí, stateční! Neodradilo vás špatné počasí, navzájem jste si dokázali, že jste jedna skvělá parta kluků a holek. Jsem pyšná, že jsem vaše třídní 😊!“