Lyžařský výcvik

A už je tady pondělí 5. února! To znamená, že jedeme na lyžák, jupí! Všichni jsme se nemohli dočkat onoho okamžiku, kdy se seřadíme u školního hřiště a vyhlížíme autobus. S pomocí pana řidiče skládáme lyže a ostatní věci do zavazadlového prostoru.

Cesta do Vrbna pod Pradědem nám utekla velmi rychle. Následovalo rozdělení do družstev na začátečníky, pokročilé a snowboardisty. Nádherný široký svah zcela odpovídal našim představám, začali jsme poctivě trénovat. Celý týden jsme se snažili, sice někteří zpočátku padali a zase vstávali, jiným se nedařilo na vleku, ale za pomoci našich instruktorů jsme vše zvládli. Naše snažení provázela nejen dobrá nálada, ale i příjemné slunečné počasí.

V pátek jsme se náležitě rozcvičili a rozjezdili a mohl začít závod. Pro některé černá můra, jiní se nemohli dočkat, až poměří s ostatními své síly. A jak to všechno dopadlo?

Pokročilí lyžaři –  3. místo obsadil Dan Rozprým, na druhém se umístil Miroslav Drábek a prvenství zaslouženě patří Radku Ligačovi.

Kategorie začátečníci –  třetí příčku obsadila Zuzana Vilimovská, druhá skončila Viktorie Tomečková a první Veronika Šíblová. Statečné závodnice!

Kategorie snowboard –  na třetím místě skončil David Polovka, druhé místo právem patří Jakubu Křivánkovi a nejrychlejší byl Adam Adametz.

Lyžák se všem moc líbil a některé vtipné momenty si budeme pamatovat celý život.       

Zapsala: Martina Drápalová a Vendula Kosová,  VII. A

Postřehy z lyžáku

Na lyžáku je nejlepší, že se můžete naučit nové věci jak na lyžích, tak na snowboardu a užijete si spoustu zábavy. Sjíždění dlouhého kopce ve Vrbně pod Pradědem bylo pro nás neobyčejným zážitkem. Je mi líto těch, kteří se z jakýchkoliv důvodů nemohli této velkolepé akce zúčastnit. Pro mnohé z nás bylo velmi těžké a zpočátku nepředstavitelné, jak vyjedeme vlekem až nahoru na kopec. Zázrak se stal skutečností. Povedlo se všem. Úplně nahoře není kopec tak prudký, takže se dá bezpečně sjíždět. Na závěr se všichni shodli na tom, že si celý týden náramně užili.

Zapsal:Jan Župka, VII. B

Jmenuji se Dan Rozprým a budu vaším průvodcem po celém týdnu našeho lyžařského výcviku. Každodenní sraz byl vždy kolem osmé u bočního vchodu do školy, čili u školního hřiště. S Lukášem jsme typovali, kdy přijede autobus. A poté, aby nebyla v autobuse nuda, jsme si vymysleli vlastní zpravodajskou relaci s názvem Rádio Inbus. Relace se zaměřila nejen na každodenní počasí, sport, události ve světě, ale sledovala hlavně dění občanů Starého Města u Bruntálu. Po skončení relace jsme se rázem ocitli ve Skiareálu Vrbno a já jsem jako vždy sázku o době příjezdu na místo určení prohrál. Batohy jsme si ukládali do místní restaurace Andělka a pak… Následovala nejhorší část dne. Nazouvání lyžáků, já jsem jim přezdíval ,,boty satanovy“ a nikdy jsem se neobešel bez pomoci mého rytíře Pepy. Následné lekce lyžování a postupné seznamování se svahem byly už procházka rajskou zahradou. Odpoledne jsem se těšil jednak na to, že si lyžáky zase sundám, jednak na další zpravodajskou relaci. Oběd ve školní jídelně byl jako sladká tečka na dortu, ale sténání a skuhrání bolestí bylo slyšet na každém kroku. Úžasné zážitky!

Zapsal: Dan Rozprým, VII. B

Pokročilí lyžaři

Vzhledem k tomu, že jsem už dříve lyžovala a celkově mě sport a samotné lyžování baví, byla jsem přiřazena do skupiny pokročilých lyžařů. Nebyl pro nás problém nazout lyžáky, lyže, popadnout hůlky a po rozcvičce vyrazit na svah. Nepotýkali jsme se ani s nepřízní počasí, ani s vlekem. Ihned jsme utvářeli dvojice a postupně se dostávali až na samotný vrchol kopce. To byla panečku jízda! Kocháte se krásou zimní krajiny, povídáte si se spolujezdcem. A ten požitek při jízdě dolů! Každý den jsme se naučili něco nového, zdokonalili jsme techniku a prospěl nám také pobyt na čerstvém vzduchu. Jenom škoda, že se nejezdí na lyžák každý rok.

Zapsala: Lucie Planková, VII. C