Volání divočiny vol. 6

"Buřty v lese jsou buřty v lese"

Útěk do divočiny vol. 6 – “Buřty v lese jsou buřty v lese.”

V sobotu ráno 27.1. jsme všichni s napětím běželi k oknu, kde jsme s očekáváním vyhlíželi modrou oblohu a teplé sluníčko. Nu, nic z toho sice vidět nebylo, jen šedivo a vlhká zima, my jsme se však nezalekli a navzdory nepřízni počasí vyrazili vstříc jesenické divočině. Sedlo Hvězdy, Karlova Studánka a přichází první ostrá zkouška našich svalů a vůle. Jak říká klasik: “Znám tady super zkratku. Je to sice delší, zato však horší cesta.” Hluboký sníh, horký dech a první kapky potu na čele. “ Jestli to takhle bude pokračovat, tak to nedám”, začíná se ozývat z rozpadlé formace. V tuto chvíli si někteří začínají uvědomovat, že informace na přihlášce nelhaly. Krátký odpočinek a přichází první vrchol – Rolandův kámen. “Tady někdo umřel?”, ptá se Dominika, když spatří výrazný dřevěný kříž na jeho vrcholu. Nu o historii kříže jen něco málo z kroniky:   O prvním kříži na kameni nám vypráví historie Ludvíkova, podle níž nechal z modřínu vytvořit kříž na vrchol Rolandova kamene velmistr Řádu německých rytířů Norbert Klein. Zprávu o svěcení máme ze 14. září 1924.

 

Jen chvilku nabrat dech a pokračujeme na Lyru. Její bájný vrchol leží ukryt hluboko v lesích, nevede k němu žádná turistická cesta. Musíme se spolehnout na naši intuici, odhodlání a k nevoli pana učitele Pavelky
i GPS navigaci. Skalní práh před jejím vrcholem symbolicky připomíná Hillaryho výšvih, tedy poslední technický problém před samotným vrcholem Mount Everestu. Zde musíme všichni projevit kus odvahy, neboť prudký sráz po pravé ruce varuje, že sebemenší chyba skončí o několik desítek metrů níž. Všichni jsme v této zkoušce obstáli a zaslouženě stanuli na vrcholu.

“ A když už konečně přijdou ty buřty?”…..U Sedlové chaty zastavujeme a rozděláváme oheň. Čtyři, pět škrtnutí křesadlem a v malých lístečcích březové kůry se objevuje plamínek, zatím malý, nesmělý, snadno zranitelný.  Když mu však dáte čas a podpoříte jej, po chvilce zesílí a změní se na velký silný oheň. Je to vlastně stejné jako s těmi, kteří se účastní našich výprav. Stačí vytrvat, vzdát se pohodlí a překonat sám sebe. Nám se to tentokrát podařilo. A co vy? Zkusíte to příště s námi?

Těší se na vás

David Pavelka a Jiří Vyleťal

Odkaz na fotogalerii: http://www.rajce.net/a14029290